O autorech projektu

• zobrazit celý životopis Marie Dymáčková - životopis
  

  Marie Dymáčková se narodila v Brně r. 1953. Po ukončení gymnázia r. 1972, studovala v letech 1972 – 77 na elektrotechnické fakultě Vysokého učení technického v Brně, kde r. 1977 absolvovala v oboru samočinných počítačů.

  Poté deset let pracovala jako samostatná programátorka (funce matematik-analytik) v Závodě výpočetní techniky Státních lesů Brno. Od r. 1987 byla pak zaměstnána jako samostatná programátorka-analytička v JZD Budoucnost se sídlem v Blatnici pod sv. Antonínkem.

  Od r.1983 se věnovala výchově dcer, které z důvodu perzekuce rodiny nemohly navštěvovat předškolní zařízení.

  Již téměř 30 let stojí po boku svého muže a spolupodílí se s ním na všech jejich společných pracovních aktivitách. Když tedy na jaře r.1992 zakládá její muž, pan Michael Dymáček, soukromou firmu Business and Investment Promotion Group a.s. (dnes zkráceně BIP Group a.s.) zcela přirozeně se již v říjnu téhož roku paní Marie Dymáčková stává zaměstnankyní firmy (funkce samostatná analytička) a působí zde dodnes. Od r.1998 je pak i členkou představenstva firmy.

  Firma BIP Group a.s., jak sám název napovídá, provádí ekonomické analýzy a snaží se najít řešení transformace tehdejšího Československa a návazně dnešní ČR. Během svého působení ve firmě se M.Dymáčková aktivně zapojila do všech firemních projektů. V prvé řadě to byl projekt Komplexu uzlového letiště Brno, kdy spoluorganizovala zastoupení projektu na konferenci v Barceloně, kterou zde v létě 1995 pořádala World Development Federation se sídlem v Altantě, USA. Dále se např. účastnila prací na přípravě prestižní konference, kterou na podzim r.1999 v Brně pořádala ekonomická komise OSN pro Evropu spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Úřadem pro hospodářskou soutěž ČR (Forum o (nové) právní úpravě hospodářské soutěže a jejích důsledcích na podnikání ve střední a východní Evropě).

  V  lednu 2009 spolu s manželem, Michaelem Dymáčkem, představili projekt, jehož jsou autory a vlastníky: „Veřejné finance a ekonomika zcela jinak: paradigma třetího milénia“. Tento projekt zásadním způsobem mění nejen pohled na veřejné finance a ekonomiku jako celek, ale především je schopen tento pohled přetavit do velmi praktických kroků vedoucích k zásadnímu, rychlému a především bezbolestnému řešení současné světové hospodářské a finanční krize.

• zobrazit celý životopis Michael Dymáček - životopis
  

  Narozen v Brně roku 1943. Studium odborného oboru Matematická analýza na Přírodovědecké fakultě University J.E.Purkyně (původně Masarykova universita, nyní opět MU Brno) ukončil s vyznamenáním v roce 1965 závěrečnou zkouškou a obhájením diplomové práce Algebraické a topologické metody v matematické logice.

  Jako student pracoval od roku 1963 na poloviční úvazek jako asistent, po skončení studií od roku 1965 jako asistent na katedře aplikované matematiky PřF UJEP, od roku 1968 jako odborný asistent.

  V květnu roku 1968 byl jedním ze zakladatelů Svazu vysokoškolského studentstva Čech a Moravy a byl zvolen do jeho předsednictva, koncem října 1968 byl zvolen předsedou SVS ČaM (z 12 kandidátů); SVS ČaM byl zcela nezávislou organizací, jmenovitě zcela nezávislou na KSČ a po celou dobu své existence byl jednou z nejvýznamnějších sil tehdejšího zápasu o demokratický vývoj.

  V roce 1970 dostal z UJEP výpověď, neboť odmítl odvolat cokoliv z toho, co činil v letech 1967 –69. Tuto protiprávní výpověď napadl u soudu, kde se poprvé sám zastupoval, avšak soud i v odvolacím řízení, v příkrém rozporu i s tehdy platným právem výpověď potvrdil.

  V letech 1970 až začátek roku 1973 vytrvale usiloval o zaměstnání odpovídající jeho vysoké kvalifikaci. Po ostré konfrontaci s StB v roce 1973, v níž neustoupil hrozbám trestního stíhání, ustoupila StB a nabídla mu zaměstnání v Kancelářských strojích n.p., což po určitém váhání přijal (nebyla to ani vysoká škola ani ČSAV).

  V KSNP brzy dostal na starost školení programátorů, včetně systémových programátorů, tehdejší elity mezi těmi, kteří tehdy pracovali s počítači. Pro potřebu těchto školení napsal řadu učebnic, vesměs zcela originálních – viz dále Seznam publikací.

  V prosinci 1976 byl v první skupině signatářů Charty 77 a vzápětí dostal od KSNP výpověď – pro nadbytečnost. Podal žalobu na neplatnost výpovědi. Zástupci KSNP jej intenzivně přemlouvali ke stažení žaloby a k dohodě o „dobrovolném“ odchodu, jedním z argumentů bylo to, že ostatní signatáři Charty 77 v KSNP, zastoupení advokáty, na tyto „dohody“ přistoupili. „Dohodu“ odmítl, přestože nabídky úplatku formou náhrad za ušlé mzdy dosáhly 100 000 Kčs a zřejmě tato částka nemusela být konečná. KSNP nakonec navrhla dohodu jinou, a sic, že oni stáhnou výpověď a on žalobu. Dva dny poté, co tato dohoda nabyla právní moci, dostal výpověď jinou, nyní již pro podpis Charty 77. Následovala nová žaloba na neplatnost a soudní řízení, včetně odvolacího, v němž byla platnost protiprávní výpovědi soudem v rozporu se zákonem potvrzena; u soudů se opět zastupoval sám.

  Opět usiloval o místa odpovídající špičkové kvalifikaci. Poněvadž brzy ztratil možnost pracovat pod svým, pracoval pod jmény svých přátel a později dokonce pod vedením manželky na rozsáhlém projektu „Expertní systémy v zemědělství“ pro JZD Budoucnost Blatnice pod sv.Antonínkem.

  Celou dobu intenzivně odborně a vědecky pracoval, zejména v informatice (počítače od elektroniky až po software, masivní paralelismy, umělá inteligence – včetně studia neuronových sítí i na úrovni molekulární biologie), postupně ale získával významné znalosti i v ekonomice a právech. Ve všech těchto oborech napsal řadu textů, vesměs pro vydavatelství „samizdat“.

  Byl členem New York Academy of Sciences a IEEE Computing Society, v roce 1985 dostal pozvání z Dánské technické university, aby se jako hostující profesor podílel na projektu „Mathematics of Software Development“.

  Spolu s manželkou odmítli požadavek StB (existuje i v písemné podobě!) podepsat žádost o zbavení státního občanství oproti příslibu StB, že poté výjezd do Dánska bude ihned možný. Namísto toho vedl obsáhlé správní řízení a poté podal na Ministerstvo vnitra ČR žalobu na ochranu osobnosti, obé bylo tehdy naprosto bezprecedentní.

  Byl téměř od počátku členem Helsinského výboru a od počátku členem jeho právní komise.

  Od samého počátku se aktivně účastnil dění po 17.11.1989, byl jedním ze tří mluvčích OF Brno, byl aktivní i v rámci celostátního OF a v lednu 1990 byl kooptován jako poslanec Sněmovny lidu FS.

  V roce 1992 založil firmu Business and Investment Promotion a.s., nyní existující už jen pod zkráceným názvem BIP Group a.s.; hlavní náplní je ekonomický rozvoj a technologie PPP.

  Navrhl řadu velkých rozvojových projektů, napsal řadu textů a článků, a jako řečník se účastnil dlouhé řady významných mezinárodních konferencí, jak v Evropě, tak i v USA a Asii – viz dále Seznam vystoupení.

  Od konce roku 1995 úzce spolupracuje jako expert s Ekonomickou komisí OSN pro Evropu se sídlem v Ženevě – byl jedním ze zakládajících členů UN/ECE BOT Expert Group, po transformaci této expertní skupiny na UN/ECE PPP Alliance byl zvolen do čtyřčlenného Steering Committee, řídícího orgánu Alliance a k tomu i prezidentem skupiny pro ekonomiku a financování, jedné ze tří pracovních skupin Alliance; dnes, po další transformaci UN/ECE je členem UN//ECE Team of PPP Specialists.

  Od poloviny roku 1994 až do roku 2001 úzce spolupracoval s World Development Federation se sídlem v Atlantě, USA a v letech 1998 až 2001 byl členem její patnáctičlenné Advisory Board.

  V květnu roku 2004 spolu s manželkou vytvořili P3M – paradigma třetího milénia, 29.9.2004 jej sice již veřejně prezentovali, avšak z řady důvodů se další veřejná prezentace uskutečnila až 22.1.2009.
  [nahoru]