Prohlášení:

Paradigma třetího milénia, stručně P3M, je zcela novým, současně však plně komplexním, uceleným systémem veřejných financí.

P3M je naprosto zásadní změnou oproti existujícímu pojetí veřejných financí, skutečnou, převratnou změnou, v tom nejlepším smyslu slova změnou paradigmatu. Nejde tudíž o soubor nějakých kosmetických úprav toho, co je ve světě zavedeno a co dostávalo svou podobu především od konce devatenáctého století (von Bismarck a další).

Poněvadž toto řešení je zcela odolné vůči existujícímu demografickému vývoji a jediným předpokladem jeho trvalého a úspěšného fungování je fungující ekonomika, jde o řešení, které je - zvlášť v dnešní situaci - neodmítnutelné.

P3M je paradigmatem zcela novým, paradigmatem vytvořeným výhradně námi, manželi ing.Marií a Michaelem Dymáčkovými: jde tudíž plně, jednoznačně a nezpochybnitelně o výhradně naše duševní, ale i obchodní vlastnictví, neboť výhradně naše je veškeré know-how související s vznikem P3M a výhradně naše byly veškeré finanční prostředky, které byly pro vznik tohoto nového paradigmatu použity.

P3M bude od této chvíle prezentováno celosvětově, v informační a marketingové kampani, spolu s nabídkou vládám na zajištění přechodu stávajících systémů na nový.

Tuto kampaň, jakož i implementaci přechodu stávajících systémů veřejných financí jednotlivých zemí na P3M jsme svěřili firmě BIP Group a.s., a to do doby, než založíme novou obchodní společnost, která se bude z našeho pověření zabývat výhradně otázkami souvisejícími s P3M a jeho implementacemi. Vše bude ovšem ve spolupráci s celou řadou dalších subjektů, zejména ve spolupráci s veřejným sektorem, zde ve spolupráci prostřednictvím technologií PPPs (Public Private Partnerships), patřičně ale přizpůsobenými pro tento účel.

Poněvadž nové řešení je plně a jednoznačně duševním i obchodním vlastnictvím manželů Dymáčkových a BIP Group a.s. má výhradní práva k zajištění přechodu stávajících systémů veřejných financí na nové paradigma, vlády buď mohou naši nabídku akceptovat nebo práva na zavedení nového paradigmatu od nás odkoupit (a poté si toto zavedení již obstarat samy).

Dnešní den, 22.1.2009, je komplexní veřejnou prezentací paradigmatu 3. milénia, jakkoliv hlavní myšlenky byly formulovány už v květnu 2004 a zveřejněny 29.9.2004.

Ing. Marie Dymáčková	Michael Dymáček

Vysvětlující prohlášení

Dne 22.1.2009 se v prostorách ČSVTS, Novotného lávka 5, Praha, uskutečnila prezentace našeho projektu „Veřejné finance zcela jinak: paradigma třetího milénia (P3M)“.

Při této příležitosti byl účastníkům předán i písemný devítistránkový materiál (viz Základní dokumenty ke stažení – archiv, P3M-090122-verzeI) popisující hlavní principy P3M, důvody proč je přechod na P3M nevyhnutelný, zejména nyní, a také návrh, jak by přechod na P3M měl v průběhu následujících osmi let proběhnout. Bylo zdůrazněno, že tyto konkrétní návrhy jsou zpracovány, mimo jiné, s ohledem na urgentní potřeby vyvolané současnou krizí finančních institucí a nastupující recesí tak, aby je bylo možno uvést do chodu téměř neprodleně: uvedli jsme a doložili, že žádný podobný, stejně silný a dlouhodobě stabilní nástroj neexistuje.

Podtrhněme, že text s datem 22.1.2009 i přes svou stručnost vyčerpávajícím způsobem popisuje a plně dokládá vše, co bylo konstatováno výše.

V obsáhlé a velmi otevřené diskusi, která dne 22.1.2009 po skončení prezentace následovala, se však ukázalo, že zvyková zátěž chápání ekonomiky v její dnešní podobě, úzce spojené s placením daní a financováním veřejné sféry z takto vybraných peněz, je zažitá daleko silněji, než jsme očekávali, což výrazným způsobem ztěžuje akceptaci toho, že zde může být vše jinak a ekonomika po této změně, konkrétně po přechodu na P3M, bude nejenže fungovat, ale fungovat bude daleko lépe a daleko stabilněji než dosud. Jako velmi obtížné se ukázalo zejména pochopení stěžejní myšlenky P3M, a sice, že příjmovou stránku veřejných rozpočtů lze stanovit direktivně, čistě na základě hodnoty produktu veřejné sféry, tedy bez výběru daní, a že zajištění toku peněz v takto změněném systému lze zabezpečit vytvořením Registrační a depozitní banky (krátce: RDB).

Po zkušenostech z diskuze jsme původní materiál s datem 22.1.2009 doplnili a přepracovali do textu s datem 31.1.2009 (viz Základní dokumenty ke stažení-archiv, P3M-090131-verzeII) tak, aby se výrazně usnadnila akceptace hlavních principů P3M odbornou i širší veřejností, především však proto, aby byla co nejdříve zahájena implementace P3M v praxi.

Podtrhli jsme přitom, že výklad v textu s datem 31.1.2009 jsme volili tak, aby plnil výhradně cíl didaktický a umožnil nahlédnout, že historický vývoj mohl i v ekonomice postupovat jinak, a byť se tak (podtrhněme i to, že naštěstí!) nestalo. Očekávali jsme, že diskuse těchto alternativních scénářů umožní daleko snadněji přijmout i tak zásadní zvrat, jakým je návrh přechodu na P3M, zvrat paradigmatu, speciálně pak zjistit, že veřejná sféra bude v P3M fungovat bez výběru daní. Šlo také o to plně pochopit funkci a roli RDB jakožto zprostředkovatele peněžních toků v P3M.

Paralelně jsme přitom již pracovali i na nové verzi vyčerpávajícího textu k problematice přechodu na P3M, textu, který by nahradil text, který jsme zpracovali dříve, v období květen 2004 až únor 2005, tedy text, který byl z řady důvodů prezentován jen omezenému počtu nám blízkých osob (a který byl v omezeném rozsahu a zkrácené podobě zveřejněn 29.9.2004).

V tomto podrobnějším textu jsme zamýšleli zohlednit i nové skutečnosti, které od roku 2004 vznikly a které současný vývoj světové ekonomiky charakterizují, včetně diskuze probíhající krize finančních institucí, následně vyvolané recese reálné ekonomiky, a samozřejmě i vliv měnícího se rozložení struktury a hlavních sil světové ekonomiky.

Avšak v četných diskuzích, které jsme absolvovali nad materiálem ze dne 31.1.2009 se ukázalo, že zamýšlený obšírnější materiál je třeba koncipovat jinak, než jsme předpokládali původně. Rozhodli jsme se, že budeme muset odstoupit od stylu, který jsme volili v textech ze dne 22.1.2009 a poté i v textu ze dne 31.1.2009, a namísto výkladu vedeného se značnou měrou zjednodušení, nebojíme se říci, polopopulárně, tedy tak, aby tyto texty mohly být čteny rychle a širokou obcí, jsme zvolili styl zcela jiný, a sice výklad naprosto přesný, opírající se o přesně definovaná označení, tedy zvolili jsme styl poměrně blízký k výkladu ve vědách exaktnějších, než je ekonomika.

Výsledkem je středně obsáhlý materiál, který nyní předkládáme s datem 10.10.2009 - viz P3M-091010-verzeIII v Základních dokumentech.

Po všech zkušenostech, které jsme získali z diskusí realizovaných po datu 22.1.2009, nyní nepředpokládáme, že novým textem s datem 10.10.2009 je didakticky vyhráno. Počítáme s tím, že poté, co nad tímto novým textem proběhnou další setkání a diskuse, bude nutné i tento nový text dále doplňovat a přepracovávat – budeme proto velice vděčni za jakékoliv podněty a připomínky, které nám budou zaslány jeho čtenáři a posluchači.

Jistě, počítali jsme od samého počátku s tím, že projekt, který mění paradigma provázející lidstvo po staletí, či spíše po tisíciletí, nebude úplně jednoduché objasnit a bohužel, a teď již ke značné škodě věci, i prosadit. Avšak setrvačnost v myšlení, s níž jsme se setkali, setrvačnost, zdá se tím větší, čím by tato témata měla být dotyčným profesně bližší, je daleko za hranicemi toho, s čím jsme počítali. Obzvlášť zarážející je způsob komunikace, s nímž jsme se dosud hlavně potýkali a který lze nejlépe popsat jako to slavné strčení hlavy do písku (pštrosi k tomu ale přišli nevinně – oni hlavu do písku nestrkají). Překvapilo nás, že – až na nepočetné výjimky – tento způsob komunikace byl vlastní nejen představitelům politických stran, ale kupodivu i akademické obce a – bohužel – i podnikatelů.

Právě problémy, které nám vyvstaly ve vztazích s potenciálními partnery na projektu, způsobily, že jsme dosud nemohli otevřít onu masivní informační a marketingovou, s níž jsme počítali. Podnikatelé, kteří tvrdili, že jejich starostí je jen jejich „core business“, tedy valení vlastní kuličky, už vesměs zjistili, že tajfun odfoukne valitele i s kuličkou, a že starost o to, aby tajfuny nebyly, by měla být i jejich osobní starostí. Bohužel, řada učiněných dohod nebyla naplněna, některé z nich přesto, že byly na papíře.

Je třeba jasně říci, co tento přístup doposud stál: Česká republika mohla již letos, v roce 2009, hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, bez jakéhokoliv zadlužování, v číslech tak odhadem mohla ušetřit něco mezi 150 až 200 miliardami Kč jen na nových dluzích a především: úplně jinak mohlo fungovat zdravotnictví, důchody a jiné sociální zabezpečení, školství, věda a výzkum, armáda a policie, atd., atd. – a ještě budiž mnohokrát podtrženo, úplně jinak mohla fungovat i ekonomika jako taková, kde by vůbec nemuselo dojít k jejímu poklesu ani k růstu nezaměstnanosti.

Jak je zřejmé, účty za strkání hlavy do písku jsou už nyní gigantické a pokud bude dosavadní styl spolupráce projektu s politikou, akademickou obcí a podnikáním pokračovat, stejné a nejspíš i větší ztráty nás všechny čekají minimálně i v letech 2010 a 2011 – nemluvě o tom, že z dluhů platí ČR od roku 1990 v podstatě jen úroky, vlastní dluh se řeší stylem “dluhové služby“, což je eufemismus pro vytloukání klínu starého dluhu klínem dluhu nového.

Výzva k urgentní diskusi nad P3M je tedy vším, jen ne výzvou k diskusím ryze teoretickým, je to výzva k činům, které nejenže zastaví zadlužování, ale obnoví ekonomický růst i růst sociálního zabezpečení.

Nakonec chceme co nejvíce poděkovat všem, kteří nás podporovali a podporují. Mají tím velký podíl na tom, že projekt pokračuje a nakonec se prosadí, neboť se prosadit prostě musí.

V Brně dne 10.10.2009

Ing. Marie Dymáčková	Michael Dymáček